Peloponés je poloostrov s tisíciletou historií. Je považován za kolébku mykénské kultury (Mykény, 16.-12. stol. př. n. l.). Byl místem konání prvních olympijských her v Olympii (od roku 776 př. n. l.). V období dominance Sparty sehrává důležitou roli v boji proti Persii. Ve středověku byl Peloponés součástí Byzantské říše, poté Franků. Od 15. století byl Peloponés pod nadvládou Turků (s krátkými přestávkami benátské správy). Právě zde, na poloostrově Peloponés, v roce 1821 vypuklo řecké národní povstání, které vedlo k nezávislosti moderního Řecka.
Během 2. světové války byl Peloponés cílem kruté nacistické okupace, zároveň i centrem silného odboje. Díky své poloze u Středozemního moře se stává dějištěm důležitých operací Spojenců. Dne 26. dubna 1941 Němci dobyli strategický Korintský průplav, čímž odřízli cestu k přístavům na jihu. Na okupaci se podíleli i Italové, kteří se po kapitulaci v roce 1943 stáhnou a Němci zavedou přísný režim. Jednou z nejtragičtějších událostí je tzv. masakr v Kalavrytě, kde fašisté vyvraždili téměř veškeré místní muže (přes 500 osob) jako pomstu za organizování odboje. Událost je často přirovnávaná k českým Lidicím. Koncem války se Němci z Peloponésu stahují v září a říjnu 1944. Po konci války poloostrov zasáhne další rána, a to řecká občanská válka (1946-49). Po nastavení politického řádu zůstává Peloponés významnou částí moderního Řecka. Postupně se stává i turistickou destinací. V dnešní době Peloponés navštíví ročně milióny turistů z celého světa. Díky bohaté historii má tato úchvatná část Řecka vždy co nabídnout.
